Na rozdíl od ostatních zdrojů paliva je palivové dřevo vysoce výhřevné, nezatěžuje životní prostředí a zároveň je finančně výhodné, proto je také v současné době velmi žádané. Při topení v krbu navozuje jedinečnou a hřejivou atmosféru, proto se také často využívá jako doplňkový zdroj tepla při topení plynem nebo elektřinou.

Základní rozdíl mezi tvrdým a měkkým palivovým dřevem spočívá v rychlosti vzplanutí a délce hoření. Měkké dřevo vzplane rychle, je tedy ideální v případě, že je potřeba rychle vytopit prostor. Oproti tomu dřevo tvrdé vzplane za delší dobu, ale hoří pomalu a tím pádem udržuje teplotu po dlouhou dobu.

Výhřevnost se udává v MJ/m3 nebo MJ/kg. Tento údaj zobrazuje kolik tepla lze získat. Obecně se dá říct, že čím tvrdší je dřevo, tím je jeho výhřevnost vyšší. Výhřevnost palivového dřeva je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale je mnohem ekologičtější.

 
Dá se říci, že dvě zmíněné jednotky dřeva od sebe většinou rozeznáte, už podle toho, jak je dřevo složeno při expedici.
První možností je měření na prostorový metr rovnaný (1 PRMr), to znamená, že zmíněná krychle o velikosti 1 m³ je naplněna poleny vyskládanými a narovnanými v přepravním boxu tak, aby vzniklo co nejméně mezer. Takto vyskládaný metr krychlový obsahuje cca 60-75 % dřeva co plnometr.
Druhou možností měření je prostorový metr sypaný (1 PRMs), což znamená, že dřevěná polena jsou do zmíněné prázdné metrové krychle volně nasypána. Oproti rovnanému dřevu takto vznikají mnohem větší prázdné mezery mezi jednotlivými polínky. V takovém kubíku je dřeva přibližně 40 %, zbytek je volný prostor v mezerách. Dřevo měřené na sypané metry vám doručí nejčastěji v pytlích nebo nasypané v kontejneru.